Jdi na obsah Jdi na menu
 


Pasování prvňáčku na čtenáře

 

dscf4000.jpg

 

 

Pasování prvňáčjak_se_vojta.jpgků na čtenáře – neboli loučení se Slabikářem - pravidelná akce v květnu proběhá vždy v první třídě naší školy. Aby mohli být žáci pasování, musí ukázat, že už umí číst a že se se slabikářem mohou rozloučit a dostat také průkazku do knihovny, protože už umí číst a nemusí jím číst rodiče.

       Žáci nejprve zodpovědí několik otázek jako např.  co by jedním slovem řekli, když se řekne Slabikář – mezi odpověďmi zaznívá – hezký, pěkný, zajímavý nebo trápení se čtením. Další otázka je, který článek se jim nejvíce líbil, a jsou slyšet různé názvy článku ze slabikáře, zajímavé odpovědi se dovídám na poslední otázku, co udělají, když se dnes se slabikářem rozloučí – spálí, hodí do pece, vyhodí, dají na půdu, ale najdou se i takoví, kteří si jej schovají na poličku nebo do knihovničky. 

     Potom už jednotlivě vyvolaní žáci čtou dvě věty z jejich oblíbeného článku, aby všem přítomným – tedy rodičům, třídní učitelce, knihovnici i sami sobě dokázali, že už opravdu umí číst. Protože se to všem vždy moc pěkně povede, může nastat samotné pasování.

     Dětem je přečtena „pasovací formule“, a pak se děti jednotlivě podepíší do kroniky, dostanou šerpu a knihu např. „Jak se Vojta ztratil“ s osobním věnováním od spisovatelky Petry Braunové. 

     Protože pro děti je to vždy náročná hodinka, zaslouží si nakonec malé občerstvení, které je přichystáno v učebně druhé třídy.